26. 3. 2016

Neapolský velikonoční koláč - pastiera napoletana


Letošní Velikonoce jsem pojala tak trochu premiérově :-). Vedle klasického sladkého bochánku a beránka, které jsou na našem stole každoročně, jsem se rozhodla, že zkusím i něco, pro mě, nového a budu se inspirovat velikonočními dobrotami ze světa :-).
Vedle sladkého pečiva hot cross buns, které si můžete připomenou zde, nebo italského slaného italského velikonočního koláče ( ten je tady), mě na internetu oslovil právě tento neapolský  koláč - pastiera napoletana.

Linecká těsta mám v oblibě snad už od mala... no a když jsem četla složení náplně, věděla jsem, že tenhle koláč mi letos rozhodně neunikne :-). Náplň totiž připomíná v určitý moment spíše jakýsi nákyp, zcela záměrně k tomu navádí i zajímavá ingredience, která se moc běžně do sladkého pečiva nepřidává... A tou ne zcela běžnou ingrediencí jsou buď kroupy, nebo jako alternativu můžete zvolit rýži. Abych z koláče neměla opravdu tak trošku nákyp ( ne všichni jsou mu doma nakloněni) a také hlavně kvůli zvědavosti, jakou službu kroupy udělají, jsem se rozhodla právě pro ně :-). Budu se držet originálu :-).

Já osobně jsem z výsledku byla nadšená! Kroupy jsou na skus uprostřed náplně prostě skvělé - každý, kdo ochutnal upěnlivě zkoumal a přemýšlel, cože to tam vlastně uvnitř
je :-). 
A jen tak mimochodem... uhádl pouze jeden :-) A to až napodruhé :-). 

Já tento koláč ale rozhodně zařazuji mezi ty, ke kterým se budu vracet a třeba si z něj udělám tradici - jako v Itálii a bude to takové naše velikonoční překvapení :-)

22. 3. 2016

Kohout na víně


Kohout na víně byl na mém seznamu, co chci udělat už hodně dlouho a hodně vysoko! 
Jediné, co mi bránilo se do toho pustit a chybělo byl hlavní aktér tohoto dění- tedy kohout... :-). 
A to jsem ještě netušila, jak dlouhá cesta to bude, než nějakého seženeme :-).

Už to i jednu doby vypadalo, že se zadaří! A to dokonce domácí - skvělé, říkali jsme si a těšili se na dobu, kdy se máme připomenou... ale během té doby na nás paní hospodářka zapomněla a pak už raději o ničem nevěděla :-D. Takže tohle nevyšlo...

Dalšího kohouta jsme měli v merku v naší oblíbené drůbežárně. Problém ale byl, že měli pouze mražené - to by až tak nevadilo, ale... jediné co nám bránilo ho koupit, byla jeho velikost a to 5-6kg!  Obr obří! V takovém případě bychom stáli buď před volbou jíst kohouta celý týden od rána do večera, 
nebo pohostit minimálně půlku našeho města... :-D.
Do třetice se ale konečně zadařilo! Jednou mi manžel volal, že v Albertu mají chlazené kohouty, tak jestli má? ANO, musíš, odpověděla jsem :-D. 

Na samotnou přípravu už jsme pak nespěchali, když jsme čekali tak dlouho, teď si počkáme na nějakou fajn příležitost :-) A ta přišla právě tento týden, kdy se nám manžel vracel po týdnu domu - chtělo to připravit něco slavnostnějšího a tak jsem se pustila do práce. 
Původně jsem se chtěla držet receptu z Apetitu, ale marinovat den předem jsem nějak nestihla, navíc sehnat kohoutí játra a krev, je myslím absolutně v nadlidských silách,  takže jsem dělala vše najednou, bez marinování, bez jater a krve, jen s vínem, zeleninou a velkým elánem :-). A vyšlo to na jedničku :-).

19. 3. 2016

Italský velikonoční koláč - torta pasqualina





Tradiční italský velikonoční pokrm, který se podává hlavně formou předkrmu, pečený z několika vrstev křehkého těsta ( místo čtyř, ze kterých jsem koláč dělala já, měly být prý původně 33), mezi kterými je bohatá vrstva špenátové nádivky s vejci -  jako symboly Velikonoc. To přesně se skrývá pod názvem torta pasqualina.

Co takhle vyzkoušet právě na blížící se  velikonoční svátky místo naší klasické, tolik oblíbené nádivky, právě tento lahodný a křehký koláč?

Nebo využít první příležitost a udělat ji zrovna na zelený čtvrtek... ?

Téma zelené barvy splníte zajisté zcela dostatečně a to nejenom díky špenátu :-). Já jsem použila jak mražený, tak i čerstvý a navíc přidala náš oblíbený polníček a také větší hrst rukoly. Kdo rukolu nemusí, raději hodně uberte, nebo vynechte uplně, protože její chuť je v náplni velmi výrazná... i když v kombinaci s jemnou rukolou vytváří zajímavý kontrast chutí... :-).

16. 3. 2016

Hot cross buns


Protože Velikonoce jsou již za dveřmi, rozhodla jsem se už nyní vyzkoušet pár,  pro mě nových receptů, které jsou typické právě pro nadcházející  svátky :-).

Jedním z nich jsou právě hot cross buns :-).

Tyto bochánky s křížem - typické  sladké velikonoční pečivo,  se podává nejčastěji ve Velké Británii a to ( nejenom) na Velký pátek. 

S nadsázkou můžete říct, že tyto bochánky jsou něco mezi naším velikonočním mazancem ( chuť kynutého těsto, křížek na povrchu) a českými klasickými buchtami ( tvarově - i když to samozřejmě není podmínka a můžete si s tvarem jednotlivých kousků pohrát, jak je vám libo :-).

Já sama, ač většinou všude cukr ubírám, bych v tomto případě příště trošičku přidala - malinko sladší by mi nevadily, ale zase na druhou stranu, pokud si opravdu dopřejte a namažete si je dobrým máslem a nějakou sladkou marmeládou, chutě se dokonale prolnou a cukr navíc už pak potřebovat nebudete :-).

10. 3. 2016

Čokoládový dort s tmavým pivem


Další tip z gurmetího speciálu vyzkoušen :-). Tento dort mě hodně zaujal! 
S pivem jsem ještě nevařila, natož něco pekla, takže hned jak jsem na tento recept narazila, věděla jsem, že ho prostě musím zkusit :-).  
Držela jsem se receptu - jediné co jsem tentokrát změnila bylo opět množství cukru. Z původních 350g jsem ho stáhla na 250g! Pokud to na vás nebude dostatečně sladké, rozhodně si při přípravě přidejte a dopřejte :-). Také jsem snížila množství krému na polovinu - nám stačilo, ale pokud chcete mít krému více, 
udělejte si ho z plného množství :-)
Že je v dortu 1/3 litru piva nepozná, troufám si říct, ani ten největší pivař :-).  
Není to klasický jemný, nadýchaný piškot, nýbrž pořádná hutná nálož, plná kakaa, kdy vám stačí opravdu jeden kousíček, ale i ten jeden malý za to rozhodně stojí a vy si na něm pochutnáte :-).

4. 3. 2016

Cizrnové muffiny


Opět jsem vytáhla svá stará čísla různých kuchařských časopisů, které se mi doma už opravdu kupí do závratných výšin :-) Pár jsem jich vytáhla a listovala, zda mě zaujme něco, co jsem dříve přeskočila a nevěnovala tomu větší pozornost... Mimochodem to se mi stává docela často a já si pak říkám, proč jsem to nezkusila už dávno a mohla jsem to jen tak přejít :-). Také to tak máte... :-)?
V loňském speciálu Gurmetu - 100 receptů na jeden rok jsem našla právě tyto muffiny. A ano, jsou dělány opravdu z cizrny. Z té, kterou známe spíše jako hlavní ingredince vynikajícího hummusu, nebo nějaké hutné, dobré polévky. 
Tento recept je jeden z těch zdravějších. 
Žádná mouka, žádný cukr a jen samé dobré věci :-).
Přiznám se, že při přípravě jsem si opravdu nebyli moc jistá, jaký bude výsledek! Ač mám samotnou cizrnou nesmírně ráda, do sladkého pečení je to přeci jenom trochu nezvyk.... Ale... když děláme koláče a buchty  z jablek, cukety, nebo dýně, proč nezkusit právě cizrnu, že :-)?
Recept jsem si maličko upravila v poměru ingrediencí a také jsem vynechala krém na vrchu, díky kterému by to nebyly už   obyčejné muffiny, ale cupcakes. 
Oproti původnímu receptu jsem přidané jablko nastrouhala nahrubo a přidala ho rovnou do těsta oproti originálu, kde se dávali drobné plátky jablek až na povrch a zatlačovali se do již připravených "bábovek". Muffiny byly naprosto dokonale vláčné, mokré, s křupavou kůrčičkou nahoře :-). Takže milovníci zdravého i nezdravého... rychle do nich :-)